Pazin

Město v geografickém středu Istrie. Je sídlem správního obvodu. Pazin se rozvinul z města řemeslníků a obchodníků v moderní průmyslové centrum. Další významné ekonomické příjmy plynou z exkurzí a loveckého cestovního ruchu.

Na zámku se nachází etnografické muzeum, které obsahuje istrijské zvony od 14. do 20. století, představuje expozici istrijského zemědělství, myslivosti a obyčejů. Památník "Svobody" nacházející se v centru města připomíná události národního boje za osvobození v letech 1941 a 1945. Nejúchvatnějším přírodním útvarem je Pazinska jama (Pazinská jeskyně), ve které se ztrácí z povrchu potok Pazinčica. Jedná se o hydrologický a geomorfologický skvost istrijského krasu. Propast pod příkrým útesem dosahuje hloubky kolem 130m. Stará část města, Kaštel, vznikla v okolí zámku postaveného na 130m vysoké skále v 9 století. První zmínky o zámku pochází z doby Otty II. Představuje jednu z nejzachovalejších staveb tohoto druhu na Istrii. Dnešní podoba zámku pochází z úprav ve 13. a 15. století. K dalším architektonicky významným stavbám náleží i kostel sv. Nikola (sv. Mikuláše) pocházející z roku 1266 a dokončený v 15. století. V jeho interiéru lze shlédnout zachovalé fresky neznámého malíře z 15. století.